|
|
Omezení osobní svobody v teorii a praxi
Pouska, Tomáš ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Omezení osobní svobody v teorii a praxi Abstrakt Předmětem této rigorózní práce je propojení teoretické a praktické koncepce přípustných zásahů do osobní svobody jednotlivce v trestním řízení, s akcentem na ochranu základních práv a svobod dotčené osoby. Základem práce je popis a bližší vymezení některých konkrétních institutů trestního práva, v podobě zadržení, zatčení, vazby a trestu odnětí svobody, které závažným způsobem intervenují do osobní svobody a jsou bezprostředně spjaty s vězněním osob. Rigorózní práce srovnává a analyzuje legální zakotvení shora uvedených trestněprávních nástrojů na národní i mezinárodní úrovni s jejich uplatněním v aplikační praxi a poukazuje na některé zásadní odlišnosti, které se při jejich užívání ze strany orgánů činných v trestním řízení vyskytují. Pozornost je věnována především míře dodržování garancí přípustných zásahů do osobní svobody ze strany orgánů veřejné moci, legitimitě jednotlivých zásahů a též jejich přiměřenosti a proporcionalitě ve vztahu k cíli, který tyto prostředky sledují. Rigorózní práce zkoumá, zda jsou tyto trestněprávní instituty aplikovány racionálně, zda nedochází k jejich nadužívání nebo zda nejsou příslušnými orgány uplatňovány excesivním způsobem, v takových případech je práce doplněna o příklady z praxe. Hodnocen je dále soulad právní úpravy...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Gabryšová, Jana ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Problémy institutu vazby Abstrakt Institut vazby a problémy s ním spojené představují aktuální a významné téma rezonující v právní teorii i aplikační praxi. Na jednu stranu vazba platí za jeden z nejefektivnějších způsobů pro zajištění zdárného průběhu a účelu trestního řízení, jelikož její podstata spočívá v omezení osobní svobody osoby, o jejíž vině a trestu nebylo dosud rozhodnuto na základě zákonem vymezených podmínek, na druhou stranu vyvstává čím dál častěji otázka, zda tento tradiční trestněprocesní institut dokáže stále ještě obstát v porovnání s rostoucími garancemi základních lidských práv a svobod stanovených ať už vnitrostátním či mezinárodním právem. Cílem této diplomové práce je nalézt problémy, které s institutem vazby souvisí, poznat z čeho plynou a pokusit se najít jejich řešení pomocí již existujících či vlastních návrhů de lege ferenda. K naplnění tohoto cíle slouží čtyři kapitoly zaměřené na problémy vyšetřovací vazby. První kapitola předkládané diplomové práce vymezuje pojem vazby, její účel a také limity pro omezení osobní svobody vazbou plynoucí z nejvýznamnějších vnitrostátních a mezinárodních lidskoprávních dokumentů. Druhá kapitola pojednává o historickém vývoji tohoto institutu od roku 1873 po současnost, přičemž jsou zde zvýrazněny vybrané důležité milníky ve vnímání vazby s...
|
|
|
Vazba jako prostředek ultima ratio
Strnadová, Pavla ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Vazba jako prostředek ultima ratio Tato diplomová práce se zabývá trestním řízení jakožto institutem, který má být jeho silnému zásahu do osobní svobody užíván až v nejkrajnějších případech. Ačkoliv je toto pojetí prosazováno v české právní úpravě řadu let, je nutné konstatovat, že má v značné rezervy. S ohledem na připravovanou rekodifikaci trestního práva procesního, která by potřeby aplikace mohla reflektovat, se práce snaží uchopit vazbu v širokém e zaměřením na možnosti náhrady vazby. důvodu, že vazbu nelze vnímat pouze v mezích trestního práva, je první věnována zaručené svobodě na ústavněprávním stupni, tj. osobní svobodě. Pro pochopení kontextu je stručně popsán vývoj této základní svobody a dále pak práce předkládá její pojetí na mezinárodní i vnitrostátní úrovni. vazbě je součástí této kapitoly řešení, zda vazba osobní svobodu omezuje nebo jí jednotlivce zbavuje. Taktéž shrnuje tři základní zásady trestního řízení, které jsou vazbou silně spjaty. Druhá se zaobírá přímo vazbou. Prvně obsahuje popis charakteru vazby, jak je nutné ji vnímat, a jak naopak ne, a dále podmínky, bez kterých nelze na obviněného vazbu uvalit. klasického dělení, které vyplývá ze zákona, se pak jednotlivé části zaměřují na vazbu útěkovou, koluzní a předstižnou. V rámci nich se diplomová práce snaží vytvořit ucelený obraz...
|
|
|
Ústavněprávní limity zásahů do osobní svobody
Fišerová, Veronika ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Ústavněprávní limity zásahu do osobní svobody Abstrakt Diplomová práce se zabývá obsáhlým tématem omezení osobní svobody. Mým cílem však není dopodrobna rozebrat jednotlivé přípustné důvody omezení osobní svobody, ale pohled na osobní svobodu jako celek. Osobní svoboda je v Listině nejvýše postavené právo, do kterého je v našich podmínkách zasahováno nejčastěji. Zároveň musí každé omezení osobní svobody splňovat celou řadu podmínek vyplývajících z mnoha právních předpisů, mezinárodních smluv i rozhodnutí vrcholných soudů. Hlavním cílem této práce je zhodnocení, zda do osobní svobody není v České republice zasahováno příliš často a příliš intenzivně. V práci tak poměřuji účinnou legislativu optikou ústavních kritérií. S ohledem na obsáhlost úpravy se v práci nevěnuji trestu odnětí svobody a svou pozornost zaměřuji pouze na důvody omezení osobní svobody výslovně upravené v Listině. První část práce je věnována stručnému vymezení pojmu osobní svoboda, jeho zakotvení v našem právním řádu a úpravě v mezinárodních smlouvách. V následující části uvádím podmínky přípustného zásahu do osobní svobody vyplývající z Listiny, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a na ně navazující judikatury Ústavního soudu České republiky a Evropského soudu pro lidská práva. Díky tomuto je možné definovat podmínky a meze...
|
|
|
Trestný čin loupeže ve srovnání s vybranými trestnými činy proti osobní svobodě
Wachtlová, Nikola ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na trestný čin loupeže ve srovnání s vybranými trestnými činy proti osobní svobodě. Zabývá se především samotným trestným činem loupeže z hlediska trestního práva. Daná práce je systematicky řazena tak, že je v ní nejprve uveden historický kontext právní úpravy trestného činu loupeže na území dnešní České republiky. Dále jsou vymezeny základní pojmy, kterými jsou v hlavní řadě trestný čin jako takový a svoboda, a to nejenom jako svoboda jedince, ale i ochrana majetku včetně samotné nedotknutelnosti obydlí, která je samozřejmě součástí pojmu svoboda. Po historické exkurzi a obecném výkladu následuje podrobnější rozbor trestného činu loupeže de lege lata, tj. v souladu s platným právem, a to loupeže prosté a loupeže kvalifikované. Další kapitola této práce se zabývá trestní odpovědností a s tím spojeného zavinění a současně v této kapitole nalezneme stručný popis okolností vylučující protiprávnost, které souvisejí s trestní odpovědností. V následující kapitole se práce věnuje deskripci obligatorních znaků skutkové podstaty každého trestného činu, kterým jsou objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka, jež jsou jednotlivě popsány v příslušných podkapitolách. Opomenuto nezůstalo pojednání o vývojových stádiích loupeže. Součástí této - na právní úpravu...
|
|
|
Vazba jako prostředek ultima ratio
Nekolová, Petra ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Vazba jako prostředek ultima ratio Tato diplomová práce pojednává o institutu vazby jakožto nejzávažnějším z trestně- procesních zajišťovacích institutů, k němuž by se orgány činné v trestním řízení měly uchylovat jen v krajních případech a to při striktním splnění zákonných podmínek. Smyslem této práce je vysvětlit prostřednictvím ústavou garantované osobní svobody a presumpce neviny, kteréžto jsou vazbou nejvíce dotčeny, nezbytnost lpět na jejím využívání jen v situacích, kdy není jiného východiska a nelze účelu trestního řízení dosáhnout jinými mírnějšími opatřeními, tedy aplikovat ji jako opatření ultima ratio. Stěžejní část této práce je pak věnována jednotlivým zákonným požadavkům současné účinné právní úpravy, jež mají zajistit respektování uvedeného přístupu i v praxi. Ve zmíněné části je podrobněji rozebrán postup orgánů rozhodujících o vazbě, které si před učiněním rozhodnutí o ní musí předně zodpovědět otázku, zda-li je trestní stíhání osoby důvodné a zda je dosažen určitý stupeň podezření, že tato trestný čin spáchala. Po jejím vyřešení jest zapotřebí zkoumat existenci konkrétních skutečností odůvodňujících některou(é) z obav taxativně vypočtených v trestním řádu (vazba útěková, koluzní a předstižná) a tyto následně náležitě odůvodnit, čemuž se detailněji věnuje kapitola týkající se...
|
|
|
Účel a smysl institutu zajištění cizince
Vítová, Šárka ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Cílem práce bylo hledat odpověď na otázku, jaký je účel a smysl institutu zajištění cizince, konkretizovanou ve čtyřech dílčích otázkách. Vzhledem k tomu, že podstatou zajištění je omezení osobní svobody jakožto jednoho ze základních práv člověka, dostává se zajištění cizince do kolize s garancemi práva na osobní svobodu obsaženými v ústavním pořádku České republiky, Listině základních práv Evropské unie a několika mezinárodních lidskoprávních smlouvách. Nejprve proto byly zkoumány podmínky, za nichž je omezení osobní svobody cizince v rámci zajištění přípustné. Výsledkem byl seznam požadavků, ve kterém figuruje také účel omezení základního práva, k jehož dosažení musí být zvolený omezující prostředek způsobilý a jemuž nesmí omezení odporovat (nesmí být zneužito k jinému účelu, než pro který bylo stanoveno). Následně byly identifikovány účely, jejichž dosažení jednotlivé typy zajištění cizince upravené v Zákoně o Policii, zákoně o pobytu cizinců a zákoně o azylu slouží. Bezprostředním účelem zajištění je často zabránění maření určitého řízení či úkonu cizincem. Kromě účelů byla pozornost věnována také zájmům odůvodňující zajištění, které spočívají v hodnotách, jako je zachování veřejného pořádku nebo fungující spolupráce mezi členskými státy EU v oblasti přistěhovalectví a azylu. V další části práce pak...
|
|
|
Kritika totalitního myšlení u Theodora Adorna
Klubalová, Jitka ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
v českém jazyce V několika zemích světa stále panuje totalitní režim, který svým občanům neumožňuje rozvoj osobnosti, potlačuje lidská práva a nerespektuje svobodu jednotlivce. V těchto státech je patrná centralizace moci, potlačená mnohoznačnost a silným mocenským nástrojem je ideologie. Způsob myšlení vládnoucí garnitury, ale i lidí žijících v područí totality, je možné označit jako totalitní myšlení. Jeho kritikou, respektive snahou o pojmenování patologických rysů takového myšlení, se zabýval Theodor Adorno. Opírá se především o koncept identického a ne-identického myšlení a způsobem pojmenovávání světa, bez kterého se v posledku jako lidé neobjedeme, a jak tento ovlivňuje náš pohled na skutečnost, hodnocení jevů ve společnosti a naše chování. Texty Theodora Adorna jsou doplněny úvahami Václava Havla, který podstatnou část svého život prožil v totalitním Československu, a který se uspořádáním tzv. post-totalitního systému dlouhodobě ve svých dílech věnoval. Texty obou myslitelů tvoří základ osobní snahy autorky o promýšlení jevů, které ke vzniku totality vedou.
|
host ::
RSS.